Inženýrský den 2021

Je digitalizace ve stavebnictví jen nerealizovatelná teorie či hudba dálné budoucnosti? Vůbec ne. Digitalizace ve stavebnictví je rozběhnutý proces. Přednášející na Inženýrském dnu 2021 tento fakt podložili konkrétními milníky a termíny. A BIM při tom bude hrát důležitou roli.

INŽENÝRSKÝ DEN 2021

Ve středu 22. 9. 2021 pořádal ČKAIT Inženýrský den 2021 s podtitulem Digitalizace ve stavebnictví. Akce se konala v prostorách stavební fakulty VUT v Brně pod záštitou MMR, MPO, Ministerstva dopravy, SFDI a stavebních fakult ČVUT, VUT a VŠB TU.
Akce podala komplexní pohled na digitalizaci ve stavebnictví z pohledu právních předpisů i praxe. Digitalizace je ve státní sféře pečlivě a reálně naplánovaná.

ČKAIT a digitalizace stavebnictví

Jak uvedl hned v úvodu 1. místopředseda ČKAIT pan Alois Materna ČKAIT digitalizaci vítá, neboť autorizovaným osobám významně zjednoduší podávání projektové dokumentace ke stavebnímu řízení. Projektanti již nebudou muset tisknout a kompletovat několik úplných projektových dokumentací a nebudou je muset odevzdávat v podatelnách příslušných úřadů a orgánů. Dokumentace se bude odevzdávat v uzavřeném formátu .pdf (2D) a .ifc (3D). Používání datové schránky a elektronického autorizačního razítka usnadní a urychlí autorizovaným osobám komunikaci se státní správou a s účastníky výstavby.

Pan Materna neopomněl zmínit, že do současně platného zákona o podávání veřejných zakázek prosadila Odborná rada pro BIM možnost použít informační modelování staveb veřejnými zadavateli v soutěžních podmínkách. Stala se také jedním z iniciátorů zpracování Koncepce zavádění metody BIM v České republice, kterou schválila vláda v roce 2017.

Vládní zmocněnec pro digitalizaci pan Vladimír Dzurilla vyzdvihl kromě důležitosti digitálních modelů budov také vzdálený přístup do elektronické podoby veškeré stavební dokumentace.

Digitalizace v právních předpisech

Paní Žanet Hadžič, ředitelka odboru stavebního řádu MMR, přiblížila digitalizaci v právních předpisech a milníky uváděla přímo s termíny. Zmínila, že nový stavební zákon přináší zásadní změny v institucionální oblasti, proto se předpokládá jeho postupné nabývání účinnosti s tím, že od 1. 1. 2022 již vznikne Nejvyšší stavební úřad. Plné účinnosti pak zákon z důvodu koordinace s digitalizací stavebního řízení nabyde od 1. 7. 2023.

Hlavním cílem nového stavebního zákona a změn v souvisejících zákonech je zrychlení povolování staveb, které představuje možnost získat povolení k realizaci stavby do 1 roku od podání „bezchybné“ žádosti, a to včetně případného odvolání proti tomuto rozhodnutí a soudního přezkumu. Předpokladem pro splnění tohoto cíle je dle paní Hadžič reforma stavební správy založená na vzniku státní stavební správy a vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu jako ústředního orgánu státní správy a také maximální integrace dotčených orgánů do nové soustavy stavebních úřadů. U těch dotčených orgánů, které integrovány nejsou, je pak využita fikce souhlasu pro případ, kdy se dotčený orgán nevyjádří v zákonné lhůtě. K urychlení povolovacího procesu zavádí nový stavební zákon také možnost zrychleného řízení pro případy, kdy nebudou žádné rozpory, stavebník podá kompletní žádost a doloží souhlasy všech účastníků řízení.

Další velké zjednodušení přináší nový stavební zákon v oblasti digitalizace a elektronizace všech procesů. Cílem je živý digitální systém usnadňující celý proces všem účastníkům stavebního řízení, zásadní posílení E-Governmentu v ČR. Žadatel o stavební povolený již nebude nucen obcházet úřady, ale v ideálním případě půjde vše vyřídit on-line.

Mezi základní cíle patří:
• zjednodušit opatřování podkladů před zahájením řízení,
• zajistit vedení elektronického správního spisu s veškerými dokumenty,
• zjednodušit podání prostřednictvím interaktivních formulářů,
• umožnit získávání informací o stavu řízení,
• umožnit správu projektových dokumentací staveb ve standardizovaných formátech (pdf, dwg a BIM), aby bylo možné jejich další využití,
• umožnit oprávněným osobám přístup k těmto strukturovaným datům pro využití pokročilejších funkcí, jež propojí data o územním plánování, data o území a infrastruktuře s daty stavbách a řízeních.
 

Digitalizace stavebního řízení – inspirace ze zahraničí

Poslanec parlamentu pan Martin Kupka přiblížil, jak se při koncipování zákonné úpravy digitální technické mapy a nastavení elektronizace stavebního řízení v České republice inspirovali z několika zahraničních zdrojů – zejména Washingtonem, D. C.
Klíčové prvky toho, jak má v moderním státě fungovat proces stavebního řízení, jsou podle Kupky:
• ovládání celého procesu z jednoho místa
• možnost ukládat na dálku i objemné datové soubory projektových dokumentací
• transparentní průběh celého stavebního řízení,
• časová kontrola celého procesu – včetně vzájemné kontroly úředníků,
• garance kontinuity rozhodování a možnosti sledovat i zpětně průběh stavebního řízení.

Při přípravě legislativy vycházeli mimo jiné ze zkušeností českých architektonických kanceláří, které stavěly ve světě a měly tak možnost si proces povolování staveb na dálku osahat v praxi. Společně oceňovaly zejména to, že i bez přítomnosti v místě stavby bylo možné zvládnout celou přípravu i na vzdálenost mnoha set kilometrů, aniž by se to jakkoli negativně projevilo na rychlosti stavebního řízení.

Elektronické autorizační razítko ČKAIT

Pan Radek Hnízdil, ředitel kanceláře ČKAIT, citoval definici elektronického autorizačního razítka – „kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu, obsahující jméno osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob, vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, opatřený kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem“. O podobně certifikátu se zatím jedná. Rozhodnuto však je o podobě nosiče – bude se jednat o USB token, což je fyzické zařízení podobné USB flash disku.

Digitalizace ve fázi navrhování staveb

Pro digitalizace v navrhování staveb jsou klíčové 3 oblasti – komunikace, procesy a řízení. Pan Tomáš Minka z ateliéru di5 architekti inženýři považuje za základ moderního navrhování sdílení informací. A to prostřednictvím nástrojů fungujících na principech CDE (více o CDE – společném datovém prostředí – zde). Společné datové prostředí je jediným zdrojem informací používaných ke shromažďování, správě a šíření informací pro celý tým projektu. Jednoznačně definuje jedinou platnou verzi informace a pomáhá vyhnout se nedorozumění, duplicitě a chybám. Data vytvořená v průběhu navrhování se mohou využívat po celou dobu životnosti budovy.

Manuál budovy, ideálně v podobě Digitálního Dvojčete

V navazující debatě proběhla diskuze o Manuálu užívání. Pan Minka zmínil, že BIM data skutečného provedení stavby dají vzniknout digitálnímu dvojčeti stavby. Toto dvojče je ideálním nositelem manuálu užívání stavby. Pan Kalina potvrdil, že i ze stran zadavatelů směrem k zhotovitelům se už často objevuje požadavek na dodání Manuálu užívání. Manuál k budově nebo k jednotlivým bytovým jednotkám, jak by se měla stavba užívat, kde obyvatel objektu najde vše potřebné… Není nutné tyto požadavky vnášet do zákonů, je jen potřeba, aby zhotovitelé tyto požadavky rozumně naplňovali.

Digitalizace ve fázi provádění staveb

Pan Filip Kalina z útvaru technologií a materiálů společnosti Metrostav hovořil o využívání digitálních dat při realizaci staveb. Za klíčový bod celého procesu označil přenášení dat mezi různými SW prostředími a jejich správné zpřístupnění jednotlivým účastníkům projektu. Nástroje, jež umožňují využívání a doplňování informací k modelům staveb se označují jako aplikace tzv. „Field Managementu“. Strukturované záznamy o objektu je žádoucí v průběhu realizace aktualizovat dle skutečného stavu. Významně se tak napomůže efektivní přípravě podkladů pro budoucího provozovatele, a také se tak vytváří souhrnná databáze pro případné reklamace.

 

---

Zdroje:
ČKAIT, sborník Inženýrsky den 2021
youtube kanál ČKAIT
https://www.egovernment.cz/inpage/stavebni-1-2021/